Článek v Reflexu

 

REFLEX, 12. září 2002,   číslo 37, strana 26 – 28

 TRIBULUS TERRESTRIS – VIAGRA ZE SKLENÍKU

Jiří X. Doležal

Impotence je jednou z největších civilizačních hrozeb – především díky tomu, že mužům, kteří nejsou dostatečně sexuálně saturováni, hrabe. Všechny dosud známé látky k povzbuzení sexuální potence apetence jsou buď jedovaté, nebo vytvářejí těžkou konzumní závislost. „Tribulus není žádný zázrak!“ říká muž, který pije sedm gramů denně léta. Já piju odvar čtvrtý týden, a přesto si s ním dovolím polemizovat.

Vcházím branou do rozsáhlého zahradnictví v Martínkově u moravských Budějovic a připadám si jako v ráji. Připadám si tak v každém dobře vedeném zahradnictví, protože si samozřejmě představuji místo veškeré tam pěstované květeny marihuanu. Oficiálně se seznamuji se zahradníkem Klušákem (41), jeho manželkou a blíže neurčitelným větším počtem jeho dětí (neustále se přemisťovaly a byly podobně oblečené).

V tu chvíli vchází profesor Pavel Valíček, respektovaná autorita českého rostlinného jedařství, autor knihy Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. Je na prahu kmetského věku, proto neuvádím ročník narození, ale na sobě má montérky a působí dojmem svěžího padesátníka – až na ty šediny.

V tu chvíli mi dochází, že má-li s neověřenou informací o „rostlinné viagře“, kterou prodává zahradník v Martínkově, cokoliv společného pan profesor Valíček, nelze tuto informaci nebrat vážně.

KOTVIČNÍK ZEMNÍ

Kotvičník zemní, latinským názvem pak Tribulus terrestris, je poléhavá jednoletá bylina původem z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Dnes ale planě roste (víceméně jako plevel) kromě obou Amerik po celé planetě. Kotvičník byl nalezen na Kalahari i na ostravských haldách. Jeho léčivé účinky nejsou nijak žhavá novinka. S kotvičníkem jako se samozřejmostí počítá tradiční čínská i ajurvédská medicína. Podle té zvyšuje sílu a čistí basti (pánevní oblast).

Z evropského úhlu pohledu se možná jeví zajímavějším, že pozitivní účinky na „pánevní oblast“ jsou spolehlivě doloženy evropskými vědeckými studiemi. Má totiž prokazatelné povzbudivé účinky na sexuální aktivitu člověka, a především na intenzitu sexuální adaptace – „chuti“.

MECHANISMUS PŮSOBENÍ

(kapitola vhodná pro osoby orientované v biochemii)

Stejně jako u člověka i u rostlin znamená vysoká hladina jejich „anabolických steroidů“ mládí a zdraví rostliny, nízká naopak stáří a zánik. „Anabolické steroidy“ rostlin dostaly souhrnné pojmenování fytosteroly. Velkou pozornost fitosterolům uloženým v kotvičníku věnovalo, poněkud neočekávaně komunistické Bulharsko. S vlastním výzkumem začalo v roce 1974, ve druhé polovině 80. let byl v Bulharsku patentován výtažek kotvičníku jako léčivo.

Při výzkumu účinků kotvičníku v ĆR se mezi muži staršími padesáti let, kteří nemají zjevné problémy s andropauzou a již chtěli účinky kotvičníku dobrovolně vyzkoušet, zatím nenašel jediný, který by po měsíční užívání přípravku pochyboval o jeho zdravotní prospěšnosti a celkově pozitivním účinku na mentální i tělesnou svěžest. (Zdroj: www. spirala. cz, Synapse3000)

Podle mého přesvědčení se na příznivém účinku tribulu podílí i obsažený harman a harmin, což jsou dobře známé katalyzátory přírodních psychedelik. Samy nepůsobí psychotropně, ale je-li s nimi užito psychedelikum  (či lépe – po nich), funguje mnohem silněji . Myslím, že harmin může ovlivnit vnímavostnašeho mozku nejrn na psychedelika, ale i na zvýšenou hladinu testosteronu.

IMPOTENCE

Moje moudrá zesnulá babička říkávala, že v politice končí legrace, když se do rozhodujících funkcí dostanou starci s vyhaslou sexualitou: „Tlačí se jim to na mozek a dělají blbosti.“

Je jistě možné baboččino tvrzení podložit vědečtěji, například freudovsky konstatovat, že v případě, kdy u muže klesá možnost běžného pohlavního uspokojení, si jeho pohlavní pud hledá cestu k saturaci moci, manipulací atd.

Kromě Freuda, ze kterého si pro jeho důraz na sexualitu leckdo dělá už sto let legraci, lze připomenout málo známý výzkum amerického psychologa Maslowa, který zkoumal charakteristiky šťastných a úspěšných lidí. Výsledky výzkumu málokoho překvapí: zdrcující většina úspěšných lidí, kteří sami sebe označovali za šťastné, žila kvalitním a aktivním sexuálním životem!

TRADIČNÍ AFRODISIAKA

V době viagry a kotvičníku je to už jenom vzpomínka. Španělská muška, takto brouk puchýřník lékařský (v minulosti žil i na jižní Moravě), působí lokálně silně dráždivě. Jedovatost a možnost předávkování se smrtelnými účinky jsou vysoké, navíc hrozí trvalé následky na mozku a ledvinách. Různé moderní preparáty ze zlatých mušek jsou lepší jen esteticky, nemusíte žrát brouky, riziková účinná látka zůatává stejná.

Yohinbin – extrakt kůry tropické rostliny Corynanthe yohinbe – je přírodní droga. Čaj z rozemleté kůry sice u osoby bez poruchy potence vyvolává spolehlivě erekci i bez sexuálního podmětu, ale většina času té několikahodinové erekce je provázena silnou žaludeční nevolností. To nemám vyčtené, to jsem zkoušel. U koncentrátu z yohinbinu lékaři navíc varují před nespolehlivostí.

Po příchodu viagry se zdálo být vše vyřešeno. Doporučovaná dávka je 50 mg hodinu před sexuálním stykem, funguje spolehlivě jak při snížení apetence, tak při poruše erekce. Když jsem se pokoušel – při přípravě tohoto článku – koupit na černém trhu viagru, přišla by mě stomiligramová tableta na pět set korun. Legálně ji získat nemohu, poruchu erekce nemám. Ale erekce musí být až nakonec, nejdřív musí být chuť. Kdybych si chtěl – a to snad není v osmatřiceti tak často – dopřát viagru jako libostní afrodisiakum jen třikrát týdně, vypláznu tři tisíce měsíčně.

KONZULTACE U SEXUOLOGA

Když se o kotvičníku psalo v MF Dnes, vyjadřoval se pan doktor Ivo Procházka -, známý český sexuolog – že by se lidé měli, dříve než začnou užívat nějaký plevel, poradit s lékařem. Vzal jsem ho za slovo. Stačil patnáctiminutový rozhovor po telefonu. Panu doktorovi jsem několika větami pravdivě popsal své schopnosti erekce (myslím úměrné věku a stylu života), pan doktor Procházka potvrdil mé podezření, že poruchu potence asi mít nebudu, a vyslechl mou stížnost: „Je to už takový okoukaný. Už to není ono, jako by mě to přestávalo bavit. Leary tomu říkal: Zmizela ta nutkavá potřeba šoustat každé svolné ženské tělo v okolí … On si to pochvaloval, protože se mu to stalo v sedmdesáti, ale mě je proboha osmatřicet!!!“ Pan doktor Procházka se krátce odmlčel, odkašlal, pohovořil o změně hodnot ve středním věku, ale neporušil Hippokratovu přísahu a neposlal mě do háje. Doporučil mi psychoterapii. Ani já jsem neporušil etiketu a srdečně jsem poděkoval za radu.

MARTÍNKOV PODRUHÉ

K osobě jmenovaného Valíčka Pavla uvádím, že nejde o vyhlášeného narkomana, ale mezinárodně respektovaného prof. ing. DrSc. v oblasti rostlinných drog (drog z původního slova smyslu – rozdrcených sušených léčivých rostlin), jejich systematiky, terapeutického potenciálu, pěstování, genetiky, biochemie … Dvaatřicet let pracoval v Institutu tropického a subtropického zemědělství Vysoké školy zemědělské. Před dvaceti lety (tedy dříve než, začal bulharský výzkum) tam přivezl tribulus docent Hlava.

Profesor Valíček trávil čas tím, že si vyměňoval se semennými bankami po celém světě semena rostlin, které jej zajímaly, pěstoval je ve sklenících školy, detailně zkoumal a psal o tom knihy. Kromě toho ony rostliny v odlehlých oblastech světa sbíral je a korumpoval domorodce, aby mu řekli na co to berou. Dnes se tomu říká etnofarmakologie.

V roce dva tisíce odešel do důchodu a semena kotvičníku si odnesl do Martínkova, kde kdysi jeho rod vedl selskou rebelii a kde si pan profesor již dříve koupil domek. Tam se spřátelil s panem Klušákem, zde usazeným zahradníkem. Ten si všiml zajímavých rostlinek pana profesora již v roce 1998, požádal o semínka, poté o recept na odvar a pak jej rovněž začal pít. Na jaře roku dva tisíce dva osadil pan Klušák většinu plochy svých rozměrných skleníků tribulem.

Sedíme s pány na dvoře zahradnictví, oba viditelně překypují zdravím, popíjejí a já jim otevřeně říkám, co mne stran mé sexuality trápí.

„No nečekejte žádné zázraky,“ říká pan profesor. A přesvědčuje mne o tom, že tribulus není nic než kytka.

ČTYŘI SKLENÍKY EREKCE

(Tato kapitola není vhodná pro mládež a feministky)

Pan Klušák mne nakonec provede skleníky. Nabízí mi pár rostlin, ale profesor Valíček mě natolik zviklal, že se na něco vymluvím a požádám jen o trochu natě na experiment.

Zahradník tedy zavelí dvěma ze skupiny dětí, ty vylezou na půdu a za chvíli mi donesou igelitový pytel velikosti plného pytle brambor. Vyděsím se, vytahuji krabičku od cigaret na vzorek a nakonec to zprůměrujeme na igelitku.

Večer si málem zapomenu čaj uvařit. Pak si ale vzpomenu, zaleju hrst natě a s nechutí vypiju hořkou tekutinu. Kouřit se to nedá – to jsem zkoušel, přestože to profesor Valíček zavrhl rovnou. Nezbývá než potvrdit, že to nemá cenu. Usnul jsem, druhý den odpoledne šel do fotolaboratoře na Příkopech a s překvapením zjistil, že vidím v podstatě jenom ňadra a ženské zadky. Tak mě to vzalo, že jsem šel na kafe a usoudil, že se jedná o subjektivitě podmíněné selektivní vnímání.

Třetí den jsem obvolal pár známých a rozdealoval pár pytlíků tribulu. Zadarmo – jak jsem to dostal. Na večer před dnem, než jsem v Martínkově slíbil dodat text, jsem měl naplánovaného tuhle reportáž dopsat. Večer dopadl jinak. Den nato jsem dopoledne seděl před obrazovkou s vyhaslým polednem a opravdu se nemohl soustředit na psaní. Vzpomínky na tu noc mi umožňovali pouze googlovat „Tribulus terrestris“ a klikat na další a další klinické studie, že ten čínský plevel prostě prokazatelně funguje jak to, co se očekávalo od elixíru mládí. Jenom se o něm neví a nikdo se neshodne v dávkování natě.

Zazvonil telefon, volal pan Klušák, co je textem. „No víte …,“ nevěděl jsem přesně, jak formulovat, „já to včera testoval.“ Pak jsem upil ze šálku odvaru ze sedmi gramů (dávka profesora Valíčka, pro běžného konzumenta doporučuje začít na sedmině).

„To chápu!“ zasmál se vítězně pan Klušák, který pije rovněž sedm gramů denně, ale již několik let.

KORUPČNÍ DOVĚTEK

Přijal jsem jako úplatek za tuto reportáž asi půl kilogramu kotvičníku. Asi 200 gramů jsem zdarma distribuoval přátelům, kteří mi slíbili referovat o účincích. Zbytek jsem si ponechal k testování na vlastní osobě, což při mém dávkování znamená necelých šest týdnů – pak se ke kotvičníku v Reflexu vrátím krátkým ohlédnutím. Jinak dělám té rostlině reklamu zcela zdarma, jenom proto, že mi už třetí týden užívání kotvičníku funguje.

Má-li kterýkoliv subjekt pocit, že jsem podplacený a lžu, nechť pošle fotografie a základní údaje o věku, váze a postavě své zmocněné ověřovatelky včetně telefonického spojení na ni na e-mail jxd@volny.cz, případně v obálce na adresu redakce. Projde-li dáma nepříliš náročným výběrovým zřízením, rád ji osobně předložím genetické důkazy, že mi stojí za to dělat kotvičníku reklamu zadarmo.